0 - 10 let 11 -18 let

PRŮJEM A JEHO LÉČBA

Průjem je hlavním z projevů akutní gastroenteritidy, která se zvláště u dětí vyskytuje velmi často, a je vždy velmi nepříjemný. Naštěstí se ale ve většině případů daří u dětí rychle vyřešit – tedy samozřejmě tehdy, pokud v boji proti němu dodržujeme správné zásady. Průjem není vážným stavem, tedy až do chvíle, kdy se především u malinkých dětí dostaví  v jeho důsledku dehydratace, které se bojíme – ta musí být rychle řešena! Pokud dosáhne dehydratace těžšího stádia, je nejefektivnější a plně indikováno ji řešit parenterálně (=tekutiny podávat do žíly), a to lze jedině za hospitalizace. 

Průjem je definován jako tři a více řídké stolice denně, může být doprovázen dalšími příznaky jako zvracením, horečkou, bolestmi hlavy, svalů, kloubů a břicha. Stolice mohou být zcela vodové nebo obsahovat příměs hlenu a krve.

Jak průjem vzniká?

Průjem je důsledkem nerovnováhy mezi absorbcí a sekrecí, která je způsobena přítomností patogenů a toxinů. Na střevní sliznici působí viry, bakterie nebo toxiny -> tím dojde k poškození střevní bariéry a dovnitř pronikají škodlivé látky a vzniká zánět. Naše tělo si to nechce nechat líbit, proto se reflexně sníží vstřebávání ze střevní sliznice (zavřou se “vrata” pro vstup látek dovnitř) a naopak se mohutně zvýší vylučování a zrychlí se střevní peristaltika (=pohyb střev, pasáž trávené potravy). Důsledkem tohoto procesu je velmi řídká stolice, která se v důsledku velmi rychlé pasáže skrz střeva velmi rychle z těla “vylučuje”. A průjem je na světě! 

Kdy průjem vzniká?

Příčin průjmu je celá řada. Ve střední Evropě je nejčastějším původcem průjmů Campylobakter, kdy je zdrojem nákazy kontaminovaná drůbež-hlavně kuřata (rizikovější jsou kuřata chlazená než mražená, často bývají zdrojem grilovaná kuřecí křídla). Kampylobakterióza se projeví horečkami, bolestmi břicha a stolice bývá často s příměsí krve – obvykle 8-10 denně (může být i více). 

Salmonelóza je co do počtu nakažených u nás na druhém místě. U ní jsou zdrojem “bacilů” nejčastěji vejce a výrobky z nich (majonéza, zmrzlina, nepečené dezerty…) a také kontaminované a nedostatečně tepelně upravené maso. U salmonelózy bývají stolice zelené a velmi četné (až desítky denně! ->tzn snadno dojde k dehydrataci), ale u některých mohou být taktéž s příměsí krve. Častější bývá současné zvracení, horečky. 

U dětí jsou velmi časté průjmy způsobené rotaviry nebo adenoviry. Jelikož je to onemocnění velmi nakažlivé a skvěle se šíří hlavně v dětských kolektivech, postihne téměř všechny děti do 4 let věku. Tento průjem nevzniká z potravy, ale virové částice se šíří mezi lidmi. Přenos nákazy probíhá velice jednoduše – tzv. “fekálně-orální” cestou, tzn. pomocí kontaminovaných rukou a předmětů, především kvůli nedostatečné hygieně po použití toalety.  Rotaviry vydrží na hračkách i rukách i několik dní a vydrží dokonce i působení některých desinfekčních přípravků!

Dávka virů, která je potřeba k nákaze je pak velice malá, u dětí stačí pouhých 10-100 virových částic (pro vaši představu, akutně nemocné dítě má v 1ml průjmovité stolice rotaviry v koncentraci 10^9 virových částic)! Více o rotavirech se dočtete zde: http://www.lecimdeti.cz/rotavirovy-prujem/

“Průjmy cestovatelů” – enterotoxický kmen Escherichia coli – nejčastěji v zemích jižní a jihovýchodní Asie, Egyptě. Průjem se objeví hned v prvních dnech po příjezdu, trvá 3 – 5 dní. Provází ho prudké křeče v břiše, zvracení a horečka. Pokud trvá průjem delší dobu (po příjezdu do ČR), pomýšlíme na parazitární původ.

Nejdůležitější u tohoto “druhu” průjmu je PREVENCE!! Nepít místní vodu, nečistit si s ní zuby, vyhnout se nápojům s ledem. Pozor také v hotelích na místní ovoce, zeleninu – dětem vždy raději znovu vše omýt balenou vodou, zmrzliny. Bakterie může obsahovat i místní nepasterizované mléko, či nedostatečně tepelně upravené maso (hlavně grilované).

Průjem nemusí být způsobem pouze viry, bakteriemi, otravou z potravy či nevhodně upravenou stravou, ale také tzv “dysbiózou”, kdy dojde k narušení běžného složení střevní mikroflóry. Dysbióza většinou vzniká po užívaní antibiotik, dlouhodobějším stresu, kouření či při špatné výživě. 

Léčba průjmu

Pro navození opětovné „rovnováhy“ ve střevech jsou nutná probiotika. To jsou živé přátelské bakterie v potravinách, které ve střevní mikroflóře “zabírají” místo těm špatným bakteriím. Můžeme je přijímat v potravě – jsou v mléčných výrobcích, zvláště nepasterizovaných nebo v kysaném zelí. Nebo je můžeme užívat ve formě potravinových doplňků (při léčbě průjmu nejlépe v Tasectanu Duo). 

Terapie průjmů je založena na správné a včasné rehydrataci (=doplnění tekutin) a následné rychlé realimentaci. Hlavním cílem je zabránit poškození střevní sliznice, a tím rozvoji chronického průjmu. 

V domácím prostředí používáme tekutiny vychlazené na pokojovou teplotu, podáváme po malých množstvích a často, vhodný je slabý přislazený – nejlépe černý čaj, lehká neperlivá minerálka.

POZOR!!!!! Často doporučované kolové nápoje jsou silně kyselé s vysokým obsahem cukru, nevhodnou osmolalitou a iontovou chudostí, nevhodné jsou i pro zdravé malé děti, natož pro děti s průjmem!!! 

Rehydratace se dá zajistit podáváním orálních rehydratačních roztoků – ty ale děti moc rády nemají a málo které je “vydrží” pít. Mnohdy jsou proto lepší doma dělané čaje nebo domácí orální rehydratační roztok – je složený z 8 lžiček cukru, 1 lžičky soli, šťávy ze 2 pomerančů nebo grapefruitů a k doplnění do jednoho litru použijeme pouze převařenou vodu. Děti by měly vypít 125–250 ml tohoto roztoku během hodiny.

Množství tekutin závisí na věku dítěte – základní potřeba tekutin pro kojence je 150ml/kg/den, u batolat pak 100 –120ml/kg/den a s věkem dále klesá. U těžších dehydratací (při ztrátě tekutin a tedy i hmotnosti o 10 %) je nutné podávat infuzní léčbu.

U kojenců živených mateřským mlékem se kojení nepřerušuje; před kojením je možné podat u dětí do půl roku věku malé množství rýžového odvaru, nad půl roku věku pak mrkvový či rýžový odvar. U kojenců živených umělým mlékem začínáme odvary a postupně zařazujeme mléko, které dítě pilo před onemocněním. U rotavirové infekce je vhodné použít bezlaktózové mléko vzhledem ke špatnému vstřebávání laktózy při nedostatku trávicích enzymů. 

U batolat a starších dětí je nezbytné vyloučit stravu s vysokým obsahem disacharidů a tuků!!!!! Doporučená je mixovaná strava (rýže, brambory, zeleninové nebo ovocné pyré, kuřecí maso, suchary, starší pečivo).

Antibiotika a chemoterapeutika v léčbě akutního průjmu nejsou většinou indikována vzhledem k tomu, že většina průjmů se upraví spontánně. Užíváme je jen výjimečně! Řada celosvětových studii prokázala účinnost probiotik (Lactobacillus GG) v prevenci a léčbě většiny typů průjmů (kromě clostridiového). 

V dnešní době se nejvíce k symptomatické léčbě průjmu používá tanát želatiny, který obnovuje fyziologickou funkci střev ve třech krocích. V praxi prakticky vystřídal dřívě tolik používané živočišné uhlí.

  1. Ochraňuje střevní stěny a další orgány před toxiny vytvořením ochranného filmu ve střevě
  2. Neutralizuje zánětlivé procesy ve střevě 
  3. Eliminuje škodlivé látky ve střevě tím, že podporuje jejich rychlejší odchod z těla

Tanát želatiny najdete ve volně prodejném Tasectanu (zdravotnický prostředek). 

Účinkuje velmi rychle bez ohledu na původ akutního průjmu, a tím rychle pomáhá proti obávané dehydrataci! Je vhodný pro celou rodinu, díky dobré chuti ho bez problému tolerují i maličké děti – Tasectan můžete jednoduše přimíchat do 20 ml kojeneckého mléka, vody či do přesnídávky či jogurtu.  Pro dospělé je ve formě tobolek. 

A to nejlepší!! Je zcela bezpečný a přírodního původu!!! 

Zejména pro malé děti, ale také pro dospělé s chronickým průjmem, je výborný Tasectan Duo (zdravotnický prostředek), který kromě tanátu želatiny obsahuje i směs deaktivovaných tyndalizovaných mléčných bakterii (probiotika). Tyndalizované bakterie jsu speciálně sterilizovány opakovanými cykly tepla a vlhka. Tyto bakterie mají velkou schopnost přilnout ke střevní sliznici, výborně brání přilnutí patogenních (“špatných”) bakterii ke sliznici – tím vším obnovují epiteliální bariéru a podporují obnovu fyziologické střevní mikroflóry. Tyto speciálně upravené probiotika jsou bezpečnější hlavně pro starší pacienty, imunodeprimované či předčasně narozené či malinké děti. 

Tasectan Duo je vhodný i jako preventivní opatření při užívání antibiotik!! Ušetříte tím organismu, který místo tvou tabletek bude muset zpracovávat jen jednu, ale také své finance, protože nemusí kupovat extra probiotika pro děti. 

A jak to funguje v praxi? Jeden příklad z naší ordinace:

Maminka přišla do ordinace s Ellinkou pro zvracení a průjmovité stolice trvající dva dny. Doma také opakovaně naměřila teplotu až 40stC. Stolice byly objemné, žluté bez příměsi, cca 6krát denně. Nikdo jiný potíže neměl. Rizikové potraviny maminka negovala. V ordinaci byla subfebrilní, hydratace byla hraniční. Laboratorní výsledky byly bez větších pozoruhodností, pouze hraničně vyšší známky zánětu. Stolice virologicky prokázala rotavirový původ průjmu. Zprvu jsem mamince navrhovala krátkou hospitalizaci z důvodu počínající dehydratace. Maminka ale preferovala ambulantní postup, jelikož se musela postarat i o druhou dcerku. 

Domluvily jsme se tedy, že vše zkusíme řešit ambulantně s časnou kontrolou v ordinaci. Místo zvyklého umělého mléka začala maminka ihned podávat bezlaktózové UM, pro zlepšení hydratace byl také doporučen orální rehydratační roztok (3×1 sáček). Dále bylo součástí symptomatické terapie podávání tanátu želatiny 3x 250 mg p.o. rozpuštěného do 20 ml kojenecké vody. Zvracení se dále již neopakovalo. 

Třetí den po zahájení léčby již došlo k zahuštění stolic z vodnatých na kašovité, 3 denně, orální rehydratační roztok pacientka odmítala, maminka jí proto podávala dětský čaj. Bezlaktózové mléko a tanát tolerovala dobře. Maminka postupně dívence podávala piškoty, přesnídávky a polévky, zátěž stravou pacientka tolerovala dobře. K většímu váhovému úbytku naštěstí nedošlo. Stolice postupně v běžné frekvenci, zvyklé konzistence, zvracení se znovu neobjevilo. Celkový klinický stav se zlepšil po 4 dnech symptomatické terapie. Doporučena byla nadále probiotika, postupný návrat k běžnému UM a příkrmům.

Závěr

U všech onemocnění je vždy nejlepší PREVENCE! – proto si shrneme základní pravidla:

• Dodržujte základní hygienické zásady. Po použití toalety, jízdě v MHD nebo nakupování si vždy umyjte ruce.

• Ovoce a zeleninu, které není možné oloupat, před konzumací pečlivě omyjte.

Vejce a veškeré produkty z nich pečlivě tepelně upravte. Sami si doma nepřipravujte jídla ze syrových vajec, například zmrzlinu nebo vaječný koňak.

• Na porcování masa použijte jeden nůž a jedno prkénko, na kterém pak nekrájejte jiné potraviny. Utěrky potřísněné krví co nejdříve vyperte.

Maso nerozmrazujte v mikrovlnné troubě, ale vyndejte jej s dostatečným předstihem a nechejte rozmrznout při pokojové teplotě.

• V létě se vyhýbejte stánkům s rychlým občerstvením, ve kterých nemáte zaručenu čerstvost a nezávadnost použitých potravin.

Kdy kontaktovat lékaře, když má moje dítě průjem?

  • Akutní průjem a zvracení novorozenců a kojenců
  • Neklesající horečka
  • U dítěte se rozvíjí těžká dehydratace
  • Převládají silné bolesti břicha, neuleví se ani po vyprázdnění stolice
  • Krev ve stolici
  • Neúspěch domácí léčby, stav se zhoršuje
  • Chronický průjem

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *