mýty o mléce
Uncategorized

Skutečně mléko zahleňuje?

Tento velmi rozšířený mýtus pochází již ze středověku, a to konkrétně od židovského lékaře Mosese Maimonidese, který ve svém traktátu o léčbě astmatu ze 12. století uvedl, že mléko zvyšuje produkci hlenu v dýchacích cestách. 

Mýtu o zahleňování věří i dnešní době značná část lidí. Jelikož se nepravdivá informace ve společnosti a diskuzích objevuje tak často, tak nakonec začnou pochybovat i lidé, kteří znají pravdu. Nejvíce šíří tyto informace vyznavatelé čínské medicíny a homeopatie (ne, že bych čínskou medicínu zavrhovala, naopak, řadu postupů z čínské medicíny velmi ctím). Právě v těchto krajinách je ale problém s konzumací mléka skutečný, neboť tamní obyvatelé nejsou na konzumaci mléčných výrobků příliš adaptováni (nemají tolik funkční enzym laktázu). Asiaté už historicky měli a mají zcela jiné zdroje bílkovin jako například ryby nebo sóju a mléčné výrobky se jim nyní dostávají na pulty obchodů spíše jen vlivem západních řetězců. 

Větší produkce hlenu v dýchacích cestách se u některých lidí skutečně objevuje, nicméně není to kvůli konzumaci mléka, nýbrž z důvodu vážného onemocnění, jako je cystická fibróza či primární ciliární dyskineze. Nicméně velké procento populace věří, že se musí zcela vyhnout konzumaci mléčných výrobků i při zcela běžném a lehkém respiračním onemocnění, jakých je například serózní rýma. 

Někteří lidé, a to i z odborné veřejnosti tvrdí, že při trávení mléčných výrobků vzniká na stěnách střev hlenovitý film, který brání dokonalému trávení a ničí bakterie pod ním. Toto ale nebylo vědecky popsáno ani dokázáno. Neexistuje však relevantní studie, která by toto tvrzení podporovala. Mléko a mléčné výrobky jsou pro nás velice důležité, protože jsou nejdůležitějším zdrojem vápníku a obsahují také plnohodnotné bílkoviny. Zakysané výrobky navíc obsahují zdraví prospěšné bakterie mléčného kvašení.

První skutečné studie se uskutečnily už v roce 1948.  Osobám, které konzumovaly mléko, i těm které ho musely vynechat byl vyšetřen nos a krk a nebyly zjištěny žádné rozdíly v množství hlenu mezi osobami konzumujícími a nekonzumujícími mléko. 

A proč se tedy má hlen vlastně po konzumaci mléčných výrobků tvořit? 

Hypotéza, která by vysvětlovala možný vliv na tvorbu hlenu, avšak nebyla dosud potvrzena, souvisí s tzv. β-casomorphinem-7, což je protein vznikající rozkladem některých typů mléka (tzv. A1 mléko, tedy mléko bohatého na β–kasein A1) a je známý pro jeho vliv na zvýšení exprese genu MUC5AC, a tím zvýšení množství produkovaného hlenu. Všechny tyto děje se ale odehrávají ve střevě. Ke zvýšení množství hlenu v dýchacích cestách tedy může dojít jedině při prostupu mléčných bílkovin střevní stěnou při zvýšené propustnosti střeva, což se děje jen při onemocnění střev. Není tedy žádný důvod, proč by měla např. virová rýma vést ke zvýšení produkce hlenu, protože propustnost střev se nezvyšuje. Propustnosti je jiná již u zmíněného velmi vážného vrozeného onemocnění, u cystické fibrózy, u které se můžeme setkat s přidruženým zánětem střeva.

Ve výzkumech se také objevuje vliv konzumace mléka na astmatiky, ovšem při tzv funkčním vyšetření (astmatici ho dobře znají – spirometrie se jim provádí pravidelně, zkoumáme výdechovou rychlost, jaká je naše vitální kapacita plic, tedy jak moc se dokážeme nadechnout a vydechnout a mnoho dalších parametrů.) nebyly zjištěny žádné odchylky. Výsledky pacientů, kteří před vyšetření pili mléko a vodu byly naprosto totožné. Mléčné produkty tedy nemají žádný vliv na tzv bronchokontrikci, kdy se nám průdušky zužují. 

V testu se zkoumalo také to, jaké pocity mají osoby po vypití sklenice mléka. Lidé popisovali obtížnější polykání, pocit hustších slin, ale ne přímo větší množství hlenu. Nicméně úplně stejně své pocity popisovala i skupina, která vypila sklenici sójového nápoje. Tudíž tento jev nemůžeme připisovat fyziologickému efektu mléka, ale jde jen o senzorické charakteristiky. 

Mléko je emulze tuku ve vodě a emulze se promíchává se slinami. Sliny obsahují mucin, který je zodpovědný za viskozitu slin a zároveň způsobuje tvorbu větších shluků v emulzi, které zvyšují viskozitu a objem slin. Velikost shluků tukových kapiček a rychlost tvorby těchto shluků je individuální, což vysvětluje, proč někteří lidé mají po vypití mléka pocit „zahlenění“ a jiní ne. Každý z nás je jedinečný a i produkce slin je u každého jiná. 

Proto neviňme mléko za to, že jsme zahlenění. Jedná se pravděpodobně o “obyčejné” nachlazení, ke kterému patří nahromadění hlenu. V takovém případě pomůže například inhalace, zvlhčovač vzduchu (doporučuji zvláště pro malé děti do pokojíčků, mnohdy stačí, když si takový zvlhčovač vyrobíte doma. Dáte na topení misku s vodou a voda se vlivem tepla bude odpařovat, v létě bývá vzduch doma vlhčí, protože netopíme,) dále je nutné dbát na dostatek tekutin či léky, které pomohou hlen “rozpustit”. 

Mléko je velmi důležitou nutričně bohatou potravinou, kterou bychom měli všichni zařadit do svého jídelníčku (pokud trpíte intolerancí laktózy, tak seženete bezlaktózové). Zvláště u dětí je konzumace mléka nezbytná kvůli správnému růstu kostí. I když mnozí tvrdí, že vápník dítěti nahradí jinak, je mléko opravdu důležité a apeluji na rodiče, aby se drželi doporučení pediatrické společnosti pro výživu. Nesmíme zapomínat na kysané mléčné výrobky a sýry, ke kterým se řadí i tvarohy. 

2 Comment

  1. Dobrý den, naprosto s vámi souhlasím, že zdraví jedinci nemají důvod vynechávat mléko a mléčné výrobky ze stravy při akutních respiračních onemocněních. Na druhou stranu by ale bylo dobré zmínit, že zvýšená propustnost střeva je čím dál častější problém a jde ruku v ruce s nárůstem počtu dětí alergických na potraviny. U těchto dětí pak bývá zahlenění dlouhodobé, může se pojit s dalšími příznaky a právě vynechání mléka, mléčných výrobků a k nim zkřížených alergenů (sója, hovězí maso) často dochází k vymizení těchto potíží. Zjednodušeně řečeno i dlouhodobé zahlenění může být projevem potravinové alergie (nejčastěji s reakcí pozdního typu – non-IgE). A kravské mléko je nejčastější potravinový alergen u malých dětí. Předem děkuji za reakci, s pozdravem Kateřina Slavíková

    1. Dobrý den, to máte pravdu. Potravinové alergeny jsou skutečně čím dál častější, nebot většina lidí dnes málo dbá na to, aby jedla skutečné potraviny. Už těhotné ženy by velmi měly dbát na to, co konzumují!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *