Skutečně mléko zahleňuje?

MUDr. Tereza Sochorcová
Váš průvodce světem dětského zdraví

V současné době se v diskuzích často objevuje téma zda konzumace mléka zvyšuje produkci hlenu. Tento mýtus, který má své kořeny už ve středověku, přetrvává dodnes navzdory mnoha vědeckým studiím, které tento názor vyvracejí. V následujícím článku se podíváme na původ tohoto mýtu, jeho šíření v moderní době a co o tom říká věda. Je…

V současné době se v diskuzích často objevuje téma zda konzumace mléka zvyšuje produkci hlenu. Tento mýtus, který má své kořeny už ve středověku, přetrvává dodnes navzdory mnoha vědeckým studiím, které tento názor vyvracejí. V následujícím článku se podíváme na původ tohoto mýtu, jeho šíření v moderní době a co o tom říká věda.

Je mléko důležité?

Mléko je velmi důležitou nutričně bohatou potravinou, kterou bychom měli všichni zařadit do svého jídelníčku (pokud trpíte intolerancí laktózy, tak seženete bezlaktózové. Pokud trpíte alergii na bílkovinu kravského mléka, budete muset sáhnout po rostlinných alternativách mléka). Zvláště u dětí je konzumace mléka nezbytná kvůli správnému růstu kostí.

💡 I když mnozí tvrdí, že vápník dítěti nahradí jinak, apeluji na rodiče, aby se drželi doporučení pediatrické společnosti pro výživu. Nesmíme zapomínat na kysané mléčné výrobky a sýry, ke kterým se řadí i tvarohy.

Odkud mýtus, že mléko zahleňuje, pochází?

Mýtus o tom, že mléko zvyšuje produkci hlenu, sahá až do 12. století. Původně jej popsal židovský lékař Moses Maimonides ve svém traktátu o léčbě astmatu. Maimonides tehdy tvrdil, že konzumace mléka vede k větší produkci hlenu v dýchacích cestách, což bylo později mnohokrát vyvráceno.

Rozšíření mýtu v moderní společnosti

Mýtu o zahleňování věří i dnešní době značná část lidí. Jelikož se nepravdivá informace ve společnosti a diskuzích objevuje tak často, tak nakonec začnou pochybovat i lidé, kteří znají pravdu.

Nejvíce šíří tyto informace vyznavatelé čínské medicíny a homeopatie (čínskou medicínu vůbec nezavrhuji, naopak, řadu postupů velmi ctím).

Právě v těchto krajinách je ale problém s konzumací mléka skutečný. Tamní obyvatelé totiž nejsou na konzumaci mléčných výrobků příliš adaptováni (nemají tolik funkční enzym laktázu).

💡 Asiaté už historicky měli a mají zcela jiné zdroje bílkovin jako například ryby nebo sóju a mléčné výrobky se jim nyní dostávají na pulty obchodů spíše jen vlivem západních řetězců.

Kdy se objevuje větší produkce hlenu v dýchacích cestách?

Větší produkce hlenu v dýchacích cestách se u některých lidí skutečně objevuje, nicméně není to kvůli konzumaci mléka, nýbrž z důvodu vážného onemocnění, jako je cystická fibróza či primární ciliární dyskineze.

Proč by mělo mléko zahleňovat?

Hypotéza, která by vysvětlovala možný vliv na tvorbu hlenu, avšak nebyla dosud potvrzena, souvisí s tzv. β-casomorphinem-7, což je protein vznikající rozkladem některých typů mléka (tzv. A1 mléko, tedy mléko bohatého na β–kasein A1) a je známý pro jeho vliv na zvýšení exprese genu MUC5AC, a tím zvýšení množství produkovaného hlenu.

Všechny tyto děje se ale odehrávají ve střevě.

Ke zvýšení množství hlenu v dýchacích cestách tedy může dojít jedině při prostupu mléčných bílkovin střevní stěnou při zvýšené propustnosti střeva, což se děje pouze při onemocnění střev.

Není tedy žádný důvod, proč by měla např. virová rýma vést ke zvýšení produkce hlenu, protože propustnost střev se nezvyšuje.

Propustnosti je jiná již u zmíněného velmi vážného vrozeného onemocnění, u cystické fibrózy, u které se můžeme setkat s přidruženým zánětem střeva.

Proč máme po mléku pocit zahlenění?

Mléko je emulze tuku ve vodě a emulze se promíchává se slinami. Sliny obsahují mucin, který je zodpovědný za viskozitu slin a zároveň způsobuje tvorbu větších shluků v emulzi, které zvyšují viskozitu a objem slin.

Velikost shluků tukových kapiček a rychlost tvorby těchto shluků je individuální, což vysvětluje, proč někteří lidé mají po vypití mléka pocit „zahlenění“ a jiní ne.

Každý z nás je jedinečný a i produkce slin je u každého jiná.

Vědecké studie a výzkumy na toto téma

První skutečné studie se uskutečnily už v roce 1948.  Osobám, které konzumovaly mléko, i těm, které ho musely vynechat, byl vyšetřen nos a krk. Žádné rozdíly v množství hlenu mezi osobami konzumujícími a nekonzumujícími mléko nebyly zjištěny.

Ve výzkumech se také objevuje vliv konzumace mléka na astmatiky, ovšem při tzv. funkčním vyšetření (zkoumá se výdechová rychlost, vitální kapacita plic atd.) nebyly zjištěny žádné odchylky.

💡 Výsledky pacientů, kteří před vyšetření pili mléko a vodu byly naprosto totožné. Mléčné produkty tedy nemají žádný vliv na tzv. bronchokontrikci, kdy se nám průdušky zužují.

V testu se zkoumalo také to, jaké pocity mají osoby po vypití sklenice mléka. Lidé popisovali

  • obtížnější polykání,
  • pocit hustších slin,

ale ne přímo větší množství hlenu.

Nicméně úplně stejně své pocity popisovala i skupina, která vypila sklenici sójového nápoje.

Tudíž tento jev nemůžeme připisovat fyziologickému efektu mléka, ale jde jen o senzorické charakteristiky.

Co pomáhá proti zahlenění?

Pokud jsme zahlenění, není důvod vinit za to mléko. Jedná se pravděpodobně o “obyčejné” nachlazení, ke kterému patří nahromadění hlenu.

V takovém případě pomůže například inhalace nebo zvlhčovač vzduchu. Dále je nutné dbát na dostatek tekutin či podávat léky, které pomohou hlen “rozpustit”.

💡 Zvlhčovač vzduchu doporučuji zvláště pro malé děti do pokojíčků, mnohdy stačí, když si takový zvlhčovač vyrobíte doma – dáte na topení misku s vodou a voda se vlivem tepla bude odpařovat.

Brání mléčné výrobky trávení?

Někteří lidé tvrdí, že při trávení mléčných výrobků vzniká na stěnách střev hlenovitý film, který brání dokonalému trávení a ničí bakterie pod ním.

Neexistuje ale relevantní studie, která by toto tvrzení podporovala.

💡 Mléko a mléčné výrobky jsou pro nás velice důležité, protože jsou nejdůležitějším zdrojem vápníku a obsahují také plnohodnotné bílkoviny. Zakysané výrobky navíc obsahují zdraví prospěšné bakterie mléčného kvašení.

Závěr

Mléko bylo nespravedlivě odsuzováno pro zvyšování produkce hlenu, ale věda jasně ukazuje, že takové tvrzení neobstojí pod kritickým pohledem. Mléko zůstává významným a nutričně bohatým prvkem našeho jídelníčku, zvláště pro správný růst kostí u dětí.

V případě nachlazení nebo jiných respiračních onemocnění bychom se měli spíše zaměřit na ověřené metody úlevy, jako je inhalace nebo dostatek tekutin, než se vyhýbat mléčným výrobkům.

Doufám, že jste v článku našli užitečné informace a budu se těšit zase u dalšího článku!

Vaše Tereza

Zdroje

O autorce

MUDr. Tereza Sochorcová

Tento blog jsem si založila, aby sloužil jako zdroj informací pro všechny, které zajímá dětské zdraví a jeho prevence. Pediatrie je mou vášní a jako maminka dvou chlapečků dětskými tématy žiji dnes a denně. A nejen tím. Miluji zdravý životní styl, takže zde najdete i zdravé recepty a tipy na kvalitní zdroje surovin nebo péči o tělo. Ve své praxi i životě se řídím tím, že prevence stojí na prvním místě.

Odběr novinek

Nechte si zasílat nejlepší a nejnovější články z blogu.

Newsletter
Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů

Často kladené otázky

Související otázky k článku.

Připojte se k nám na Facebooku

Ne, vědecké studie neprokázaly, že by konzumace mléka vedla k zvýšené produkci hlenu v dýchacích cestách. Tento mýtus, ač starý stovky let, není podložen důkazy.

Mýtus má své kořeny v traktátu židovského lékaře Mosese Maimonidese z 12. století. Původně byl spojen s léčbou astmatu, ale moderní věda tento názor vyvrátila.

Mléko je bohaté na vápník a kvalitní bílkoviny a je zdrojem zdraví prospěšných bakterií, které jsou důležité pro správnou funkci trávicího systému. Navíc podporuje správný růst kostí a udržení zdravého kostního systému.

Na trhu jsou dostupné bezlaktózové mléčné produkty, které obsahují všechny výhody běžného mléka bez laktózy. Alternativně lze vyzkoušet rostlinné nápoje jako jsou sójové, mandlové, ovesné nebo rýžové mléko.

Komentáře

4 komentáře

  • Vojta Spenar

    Dobrý den, tvrdíte že mléko je nutričně bohaté a že je zdrojem plnohodnotných bílkovin a vápníku, tak bych vám doporučil seznámit se se skutečnými hodnotami v jednom litru mléka, to znamená obsah vápníku a obsah bílkovin a rázem zjistíte že z tak propagované potraviny se najednou stává potravina která v žádném případě není bohatá ani na vápník ani na bílkoviny, absolutně nechápu kde se neustále berou tady ty dogmata o tom že mléko je bohatým zdrojem bílkovin a vápníku přičemž jsou to naprosto zanedbatelné množství bavíme-li se o kravském mléku, oproti tomu výrobky mléčné jako jsou sýry nebo tvaroh jsou opravdu bohatým zdrojem vápníku minerálů a kvalitních bílkovin, takže doporučuji jednoduše kouknout na etiketu na obsah bílkovin a vápníku u kravského mléka a okamžitě víte že všechna ta tvrzení která tvrdí že mléko je bohatým zdrojem vápníku a bílkovin jsou naprosto zcestná a smyšlená.

    • A
      MUDr. Tereza Sochorcová

      Krásný den, to máte pravdu, nicméně např v porovnání s nefortifikovanými rostlinnými alternativami, kterými v dnešní době maminky často zcela nahrazují mléčné výrobky, má kravské mléko mnohem více vápníku:) Pozn pro ostatní, sama jako zpestření volím rostlinná mléka, ale doporučuji volit ty, na kterých je i napsáno, že jsou obohaceny vápníkem.Přeji krásný den. Tereza

  • Dobrý den, naprosto s vámi souhlasím, že zdraví jedinci nemají důvod vynechávat mléko a mléčné výrobky ze stravy při akutních respiračních onemocněních. Na druhou stranu by ale bylo dobré zmínit, že zvýšená propustnost střeva je čím dál častější problém a jde ruku v ruce s nárůstem počtu dětí alergických na potraviny. U těchto dětí pak bývá zahlenění dlouhodobé, může se pojit s dalšími příznaky a právě vynechání mléka, mléčných výrobků a k nim zkřížených alergenů (sója, hovězí maso) často dochází k vymizení těchto potíží. Zjednodušeně řečeno i dlouhodobé zahlenění může být projevem potravinové alergie (nejčastěji s reakcí pozdního typu – non-IgE). A kravské mléko je nejčastější potravinový alergen u malých dětí. Předem děkuji za reakci, s pozdravem Kateřina Slavíková

    • A
      MUDr. Tereza Filová

      Dobrý den, to máte pravdu. Potravinové alergeny jsou skutečně čím dál častější, nebot většina lidí dnes málo dbá na to, aby jedla skutečné potraviny. Už těhotné ženy by velmi měly dbát na to, co konzumují!

Zanechte komentář

Podobné články

Barefoot nebo “klasická” obuv pro děti?

Ruku v ruce s prvními krůčky děťátka jde také výběr prvních botiček. V dnešní době máme (ne)výhodu v obrovském sortimentu zboží a výběr se tak…...

MUDr. Tereza Sochorcová
barefoot

Dětská kůže – v čem je jiná?

Dětská kůže je citlivá a péče o ni má svá specifika. V tomto článku se na ně zaměřím. Nejprve se podíváme na to, jaké funkce…...

MUDr. Tereza Sochorcová
detska kuze