Vybíravé dítě
0 - 10 let 11 -18 let

PICKY EATERS – aneb když je dítě moc vybíravé

Co je PE?

Picky eaters nemá přesný český překlad – jedná se o označení dítěte, které je až moc vybíravé a odmítá konzumovat jiné potraviny. Tato porucha se řadí mezi poruchy příjmu potravy, i když není definována úplně jasně. Rozdíl od jiných PPP je v době nástupu potíží – zde je to velmi brzy – již v batolecím období – nejvíce kolem druhého roku života dítěte. 

Vybíravost většinou trvá jen krátce, dítě z ní tzv. “vyroste”, jen vzácně může přetrvat až do dospělosti. Hlavním rysem je odmítání konzumace jakékoliv neznámé potraviny, naopak trvání na jezení pouze jednotek preferovaných potravin (často i jedné nebo dvou). 

Zde si asi řeknete, že i Vaše dítě je vybíravé. 

Ano, každé dítě je svým způsobem vybíravý tvor, každý z nás je. Zvláště v období zavádění příkrmů, tedy při prvním kontaktu s novými potravinami, je zcela normální, že dítě potravinu prská. Ke zvyknutí si na novou chuť je nutné, aby dítě potravinu ochutnalo 10-15krát. Je opravdu důležité být v kojeneckém věku v nabízení důsledný, neboť později už si dítě těžko zvyká na chuť brokolice či květáku na páře (právě proto i se o doporučuje jako první zavádět zeleninu a až potom ovoce). Důležité je to ale samozřejmě i kvůli alergiím – o příkrmech ale v jiných článcích (www.lecimdeti.cz/prikrmy). 

PE se projevuje většinou jak velkou vybíravostí – dítě jí jen několik málo potravin, tak také přijímá malinké množství stravy, určité konzistence, barvy, nebo preferuje tekutiny před tuhou stravou. 

Je zde silná tzv. neofobie, tedy chorobný strach z ochutnání nové potraviny. 

Často se rodiče bojí (nebo jim to vnucuje okolí, sociální sítě a porovnávání s kamarádčinými dětmi), že jejich dítě málo roste. Ale většinou jsou tyto obavy zbytečné. Proto maminkám již od novorozeneckého věku dítěte doporučuji, aby si hmotnost a výšku dětiček zanášely do percentilových grafů, aby se tak samy ujišťovaly, že je jejich potomek zcela v normě. 

Zatímco dítě v prvním roce života ztrojnásobí svou hmotnost a vyroste o 50 % své porod­ní délky, ve druhém roce vyroste „jen“ 12 cm a přibere 2–3 kg. Dále do puberty neroste tak rychle, takže i přirozeně klesá chuť ke konzumaci většího množství jídla. Naopak potom v pubertě se chutě opět “rozjedou”. 

Zpět k picky eaters. Jednoznačný důvod vzniku vybíravosti neznáme

Studie mluví o tom, že děti, které byly kojeny déle než 3 měsíce mají mnohem nižší pravděpodobnost, že budou v budoucnu vybíravé

Je to tím, že v průběhu doby, kdy pijí mateřské mléko, tak se jeho chuť dle momentálních potřeb dítěte, stravy maminky, jejich případných léků, menstruace nebo doplňků stravy neustále mění. Na rozdíl od umělé mléčné formule, která je v průběhu měsíců stále stejná. Toto dítě bude mít potom mnohem větší problém s přijímáním nové chuti. 

Chutě dítěte se začínají formovat již v prenatálním období, tedy v bříšku maminky. Je to proto, že chutě aromatických a výrazných jídel, které maminka konzumuje přecházejí do amniotické tekutiny. Tyto chutě silně ovlivňují budoucí chuťové preference a snadnost přijímání nových druhů potravin v dalším životě dítěte.

Jak je to s chuťovou preferencí dětí? 

Děti od narození preferují sladkou chuť a zpočátku se vyhýbají kyselým a hořkým chuťovým vjemům. Kyselá a hořká chuť se pojí s možnou toxicitou a přirozeně se jim tak vyhýbáme, je to dáno evolučně.

Diagnostika

Pokud dítě odmítá stravu, tak prvním krokem ve vyšetřování musí být vyloučení tzv “organické příčiny” obtíží. Jedná se o celou řadu stavů. Dysfagii a odynofagii (neschopnost polknout, či bolestivé polykaní), poruchách koordinace polykání a sání (opakované epizody kašle a dušnosti v souvislosti s příjmem stravy), krme­ní přerušované pláčem dítěte, zvracení a/nebo průjem, alergické projevy např. atopický ekzém, neprospívání a poruchy vývoje dítěte (nedono­šenost, vrozené vývojové vady, autismus. 

Pokud je dítě vybíravé nebo má potíže s příjmem stravy, tak v praxi můžeme využít jednoduchý dotazník NutriCHEQ, který vy­plňují rodiče. Dotazník je bezplatně k dispozici na https://www.1000dni.cz/nutricheq/. Můžete si ho tedy i sami vyzkoušet. 

A samozřejmě by měl lékař hodnotit jídelníček dítěte, hodnotit je ale potřeba jak množství jídla, tak jeho kvalitu a pestrost. Vhodné je lékaři zaznamenat jeden týden jídelníčku dítěte.

U vybíravého stravování se často předpokládá nízký příjem celkové energie a hlavních živin, nicméně dle studii je energetický příjem dostatečný – děti konzumují hodně sacharidových potravin a kalorie splní. Problémem jsou však ostatní makroživiny a hlavně mikroživiny a vlákniny (částá příčina zácpy). Strava není pestrá a dítě neprospívá tak, jak by mělo

Jak postupovat u vybíravého dítěte? 

Nejhlavnější roli hraje samozřejmě rodič. Vybíravost dítěte hodně ovlivňuje atmosféru doma, rodiče se spolu při snaze dítě k jídlu pobízet hádají. 

Dobré je, pokud matka s dítětem konzumují současně stejný pokrm, dítě má tendenci napodobovat. 

Menší vybíravost je také u dětí, které mají nějakou míru autonomie ve výběru stravy (korigováno rodičem, aby byla strava pestrá). Není dobré dítě přehnaně dítě do jídla nutit, jelikož potom spíše nebude chtít nic. 

Krmení k podpoření chuti k jídlu: svačiny by měly být malé a měly by se podávat v pravi­delné době a časových intervalech, alespoň 2–3 hod. po hlavním jídle. Tím se umožní, aby dítě vyhladovělo do doby dalšího hlavního jídla. Mléko, výživné nápoje, ovocné šťávy, polévky a voda by se měly podávat na konci hlavního jídla nebo svačiny, mohly by zaplnit žaludek a děti pak odmítají stravu.

Neodlákávat pozornost dítěte od krmení. Dítě by mělo být posazeno k jídlu a svačině vždy ke stolu. Úroveň žaludku dítěte by měla být na úrovní stolu. Během krmení by neměla být zapnutá televize a dítě by si nemělo hrát s hračkou, tab­letem, mobilem apod.

Rodina by se měla stravovat společně. Tím se umožní zdravá interakce mezi členy rodiny a děti se naučí správnému stylu stravování a jídelním návykům od rodičů a starších sou­rozenců.

Systematicky zavádět nové pokrmy od útlého věku. K oblí­beným pokrmům dítěte přidávat malé porce nové stravy. Pokud dítě odmítá nové pokrmy, zpočátku vždy nabídneme jen jedno sousto a nenutíme dítě k požití většího množství. Nový pokrm by se měl zavést znova až za několik dnů nebo týdnů.

Konzumace jídla by měla trvat do 15 minut od usednutí ke stolu a neměla by trvat déle než 20–30 minut. Po skončení krmení by se měly zbytky jídla odstranit ze stolu a další krmení nabídnout až v běžném čase stravování.

Podávané pokrmy musí odpovídat věku dítě­te a užitím příboru odpovídajícího věku. Z psychologického hlediska je lepší začít malou porcí a postupně přidávat na talíř než podat ihned nepřiměřeně velkou porci (platí pro všechny PPP).

Rodiče, zkuste hlavně při krmení zachovat KLID! Nezlobte se na dítě nebo ho netrestejte za to, že jinou stravu nechce. (I když se to lehce říká :()

Bohužel je práce s vybíravým jedlíkem během na dlouhou trať, který vyžaduje velkou dávku trpělivosti od všech členů rodiny, nejvíce však od maminky. Zkuste si stanovit malinké, ale jasné cíle. A nezaměřovat se u společného jídla jen na vybíravé dítě, bavte se s dalšími dětmi či s partnerem, přílišná pozornost škodí. 

Zkuste si z hlavy vybít větu: “on určitě zase nebude nic jíst!” Jídlo není trest, ale zábavná a příjemná aktivita a dítě to postupně pochopí! 

Nejméně tolerované potraviny u dětí: kapusta, brokolice, zelí, červená řepa, květák, saláty, grapefruit, ryby, celozrnné pečivo, vnitřnosti 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *