Uncategorized

POSTCOVIDOVÝ SYNDROM U DĚTÍ

Přesně řečeno v článku se dozvíte o nebezpečném syndromu multisystémové zánětlivé odpovědi asociovaný s proděláním onemocnění Covid-19. V článku se vám budu snažit vysvětlit, co všechno může syndrom postihnout a jaké jsou možnosti jeho léčby.

Dostávám od maminek hodně dotazů na toto téma, jak se u dítěte projeví, čeho si mají všímat apod. Chtěla bych tímto článkem upozornit na to, že je syndrom vážným problémem, nicméně je velmi vzácný. Pokud je dítě po prodělání covid nějakou dobu více unavené nebo má vleklý kašel, tak se tohoto onemocnění bát nemusíte.

V odborné literatuře najdeme tento syndrom pod zkratkou PIMS-TS, který je spojován s infekcí způsobenou SARS-COV2.  Poprvé byl popsán ve Velké Británíí v dubnu 2020. V České republice byl větší výskyt PIMS-TS zaznamenán od poloviny listopadu 2020.

Odborníci jsou často tázáni, z jakého důvodu je průběh onemocnění Covid-19 u každého jiný. Klíčová je úloha interferonu, interferon je protein nespecifické imunity, který působí v protivirové obraně. Konkrétně snížení INF-1 je spojeno se závažným průběhem nemoci. U některých lidí je vrozeně menší tvorba interferonu-1, u jiných je blokován autoprotilátkami. Velmi pravděpodobná je zde genetická predispozice.

Jedna z hlavních hypotéz pro vznik MIS-C (Multisystémový zánětový syndrom u dětí) je tvorba autoprotilátek v odpovědi na virovou infekci. Pokud mluvíme o syndromu multisystémové zánětu v souvislosti s SARS-COV2, tak jej nazýváme PIMS-TS (zkratka pochází z anglického Paediatric inflammatory multisystem syndrome temporally associated with SARS-COV2). 

Syndrom se začíná projevovat zpravidla 2-4 týdny po prodělání infekce SARS-COV2, je vzácný, postihuje naštěstí jen 2/100000 obyvatel do 21 let. 

Jak PIMS-TS poznám? 

Ke klinickým projevům patří syndrom toxického šoku, abdominální symptomatologie (bolesti břicha, kolika, průjem, zvracení), bolesti kloubů a svalů, poruchy vědomí, změny chování, multisystémové postižení, oligo/anurie (menší tvorba moči až nemočení) až akutní selhání ledvin, koronární aneurysmata (výdutě na srdečních tepnách), poruchy dechu.

Pokud byste si někde hledali, zda tento syndrom Vaše dítě nemá, tak vás mohu ujistit, že je to stav opravdu vzácný, a také jsou pro něj typické specifické nálezy, především parametry funkce srdce a poruchy srážlivosti. Z laboratorních nálezů jsou tedy typické zvýšení troponinu, feritinu, LDH, D-dimerů, NT pro-BNP, laktátu, prokalcitoninu, CRP. Naopak vídáme výraznou neutropenii, lymfopenii (tedy velké snížení počtu bílých krvinek), mírnou anémii (snížení červených krvinek neboli lidově „chudokrevnost“) hypalbuminémii, v úvodní fázi mírnou trombocytopenii (snížení počtu krevních destiček) a poruchy koagulace. 

Pro exaktnost uvádím definici WHO,  dle které musí dítě splňovat následující kritéria. 

-věk 0-19 let, febrilie 3 a více dní

-vyrážka nebo bilaterální nehnisavá konjunktivitida (zánět spojivek) nebo kožní či slizniční projevy 

-hypotenze (velké snížení krevního tlaku) nebo šok

-známky postižení srdečního svalu a koronárních abnormalit (změny na tepnách srdce, časté je jejich rozšíření a velké ztenčení stěny cévy, změny na EKG (záznam srdeční činnosti)

-neurologické poruchy (dráždivost, poruchy vědomí, poruchy chování)

-laboratorní parametry včetně elevace zánětlivých parametrů

-poruchy srážlivosti krve

-žádná jiná zjevná infekční příčina a průkaz Covid-19 či pozitivní epidemiologická anamnéza

Při PIMS je důležité sledovat především funkci srdíčka, ale samozřejmě se zaměřujeme i na činnost všech dalších orgánů. Takže standardem je provedení rentgenového snímku srdce a plic a ultrazvuk bříška. 

Závažnost klinického stavu souvisí zejména s postižením srdečního svalu a oběhovou nestabilitou. 

Terapie

V terapii používáme metody intenzivní péče, proto je nutné pacienty s podezřením na PIMS-TS hospitalizovat na pracovišti, kde je k dispozici pediatrická jednotka intenzivní a resuscitační péče (potřeba podpory oběhu speciálními léky až v 50 %, umělé plicní ventilace až 40 % a extrakorporální membránové oxygenace, kdy musíme krev okysličovat úplně mimo tělo – ECMO v 3-5 %), pracoviště musí mít skvělý multioborový tým a možnost okamžitého podání biologické léčby. V terapii používáme velmi specifické léky, mezi ně řadíme intravenózní imunoglobuliny, intravenózní kortikoidy, inhibitory IL-1, IL-6, anti-TNF.

Všichni se moc bojíme nákazy, nicméně abychom se pandemie zbavili a náš život se dostal do starých kolejí, tak je skutečně nevyhnutelné dodržování hygienických opatření, nošení respirátorů, desinfikování rukou, podpora imunity. A také samozřejmě se nechat očkovat hned, jakmile to bude možné. Očkování se opravdu nemusíte bát. Nyní denně očkuji přes 200 lidí denně a nežádoucí reakce jsou velmi raritní (bolest paže po dobu dvou dnů nebo chřipkovité příznaky, které můžeme jednoduše řešit Panadolem, Paralenem či Ibalginem).

Mezi mladými ženami panují obavy, že očkování ovlivní jejich plodnost. Tohle je obrovský mýtus a možné neplodnosti se bát nemusíte!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *