POTRAVINOVÁ ALERGIE U DĚTÍ

MUDr. Tereza Sochorcová
Váš průvodce světem dětského zdraví

 Potravinová alergie je reakce organismu, kdy vyvolávajícím alergenem je některá složka potravy, případně přídavná potravinářská látka, jako je konzervant nebo barvivo. Až 20% světové populace si myslí, že trpí alergii na nějakou potravinu, a vlastně tím sami sobě komplikují život, když stále myslí na to, čemu se “musí” vyhýbat. Skutečný počet nemocných je ale mnohem…

 Potravinová alergie je reakce organismu, kdy vyvolávajícím alergenem je některá složka potravy, případně přídavná potravinářská látka, jako je konzervant nebo barvivo.

Až 20% světové populace si myslí, že trpí alergii na nějakou potravinu, a vlastně tím sami sobě komplikují život, když stále myslí na to, čemu se “musí” vyhýbat. Skutečný počet nemocných je ale mnohem nižší. Z dětské populace potravinovými alergiemi trpí 2-8% všech dětí.

Nežádoucí reakci na potravinu můžeme rozdělit na dvě skupiny:

  1. “pravá” alergie na potravinu – podmíněná imunitní reakcí – (nejčastěji) protilátkami IgE
  2. intolerance (nesnášenlivost) potraviny – není zde účast imunitního systému – reakce je toxická či podmíněná např. metabolickou poruchou – nedostatkem potřebných enzymů

1. První si popíšeme ty “pravé” alergie.

Alergie se může projevovat různě – na kůži (vyrážka, pupínky), v dýchacích cestách (alergická rýma, astma), systémově (anafylaktická reakce – nebezpečná!) nebo v trávicím ústrojí (průjmy, bolesti břicha, zvracení, pocit pálení v ústech, otoky rtů, jazyka, afty, záněty dásní…). 

U nejmenších dětí se často vyskytují i změny v chování, jsou neklidné, více pláčí, nespí

Vznik alergie u dítěte může mít několik příčin. Velkým rizikovým faktorem je rodinná anamnéza – tedy někdo z blízkých příbuzných alergii či jinou atopii trpí (atopie je vloha stát se alergikem).

Atopie ještě neznamená, že se v každém případě musí rozvinout alergie. Alergie se u atopika teprve může či nemusí projevit. Někdo může zůstat celý život pouze atopikem, pokud se nikdy nesetká se „svým“ alergenem. Když se ale potkáme s danou potravinou, tedy “svým” alergenem (zejména v prvních měsících života) – alergie je na světě.

V prvních šesti měsícíh života je dítě velmi náchylné na vznik alergie. V trávícím systému je ještě málo funkčích enzymů(nutné pro správné trávení), nezralý je také imunitní systém sliznic, celkově je ještě zhoršené vstřebávání, zvláště dráždivých složek potravy.

Alergické symptomy se většinou objeví do jedné hodiny po požití potraviny, ale někdy také až za 24-48 hodin.

Nejčastějí alergie na potraviny:

  • alergie na bílkovinu kravského mléka – u dětí do 3 let jednoznačně NEJČASTĚJŠÍ ALERGIE NA POTRAVINY!!! (laktoglobulin, kasein, laktalbumin). V 90 % případů se projeví už v prvních 3 měsících života, jen vzácně vzniká po 1. roce života. U plně kojených dětí se doporučuje, aby matka vyloučila ze stravy mléčné výrobky (nutná suplementace vápníkem 1 g denně) a děti na umělé výživě se převádí na formule s vysoce hydrolyzovanou bílkovinou. Má dobrou prognózu – v 1. roce vymizí u 50 % dětí a v 6 letech u 90 %. Není vhodné používat jako náhradu kozí a ovčí mléko, protože existuje podobná antigenicita a alergenicita jako u mléka kravského – tzn. vyvolá většinou také alergickou reakci!
  • alergie na vaječný bílek
  • alergie na sóju
  • alergie na obilná zrna (gluten-lepek, hlavně z pšenice)
  • alergie na ořechy (nejčastěji burské, lískové)
  • alergie na ryby a mořské plody
  • alergie na mák
  • alergie na kvasnice
  • alergie zkřížené – např. při alergii na pyl břízy – současná alergie na kiwi, ořechy, jablka, kořenovou zeleninu či syrové brambory

Když je přecitlivělost příliš silná, stačí pro vyvolání reakce výpary při přípravě pokrmů z těchto potravin. Také sladkosti a cukrovinky jako čokoláda, kakao či med obsahují zvýšené alergenní složky. Pokud je dítě silným alergikem snažte se snížit na minimum kořenící přípravky, ořechy, včetně olejů z nich, houby, černý čaj a aditiva, tj. potraviny či nápoje obohacené tzv. éčky, barviva apod.

Miminka jsou obzvlášť citlivá na složky v potravinách, proto platí, že malým dětem s alergií byste neměli zavádět nemléčné příkrmy před čtvrtým měsícem života. Alergii můžou trpět i děti, které jsou krmeny výhradně mateřským mlékem – alergeny totiž přechází ze stravy matky do mateřského mléka. Pokud začne mít kojenec některé z výše uvedených potíží, je nutné pátrat po tom, co musí maminka ve své stravě vynechat.  Je také vhodné miminku podávat hypoalergenní mléka (HA) – v případě potíží!!!!, kde je potenciál vyvolání potíží značně snížen. Je také ochranou proti atopickému ekzému. Platí hlavně pro děti, které jsou z rodin s častým výskytem atopie!!

Projevy u dětí dle věku:

  • Kojencinejčastějiopakovaně průjmy (i s příměsí krve), otoky rtů, afty, koliky, zvracení, prudké bolesti břicha, neprospívání. méně – Alergie na kravské mléko se také může u dětí projevit gastroesofageálním refluxem. Někdy je také postižen dýchací systém – opakovaně rýmy, kašel, “hvízdání”, či vyrážky, atopická dermatitida
  • Batolata – projevy se příliš neliší, výrazně ale ubývá alergii na kravské mléko 
  • Školáci a adolescenti – projevy jako u dospělých – opakované průjmy, pálení rtů, otoky rtů, porucha peristaltiky, nadýmání, zvracení, nechtěný úbytek na váze. Mnohem častěji se vyskytuje také anafylaktická reakce (kdo ji v minulosti prodělal je nutné! aby u sebe nemocný nosil speciální balíček léků pro první pomoc – včetně Epipenu – autoinjektor s adrenalinem! a kartičku alergika)

2. Potravinová intolerance (nesnášenlivost) není (na rozdíl od potravinové alergie) imunitně podmíněná. Je způsobena sníženou aktivitou nebo absencí enzymu, který štěpí určitou součást dané potraviny. 

Alergie na laktózu, nazývaná také intolerance laktózy bývá často zaměňována s alergií na kravské mléko. Příznaky obou se sice mohou částečně shodovat, ale původ i způsob léčby je jiný.

Příznaky intolerance laktózy jsou důsledkem snížení aktivity enzymu laktázy nebo dokonce jeho úplné nepřítomnosti. Nenaštěpená laktóza beze změny prochází tenkým střevem dále do trávicího systému, zvětšuje objem potravy ve střevech a tím urychluje trávicí procesy. V tlustém střevě se pak laktóza stává terčem nejrůznějších bakterií a jejím rozkladem dochází ke vzniku kyseliny mléčné, metanu, oxidu uhličitého, vodíku a hydroxidů. Organické kyseliny pak dráždí sliznici střeva a vyvolávají křeče a bolesti břicha. Může se dostavit rovněž nadýmání, průjem nebo krev ve stolici. Často se ale zejména v dětském věku příznaky omezí „jen“ na bolest břicha.

První příznaky se mohou objevit již po 30 minutách ale i po 12 hodin od konzumace mléka. Určit správnou diagnózu bývá proto obtížné.

Léčba intolerance laktózy se odvíjí podle věku. U kojenců a batolat, jejichž strava ja založena a mléce, je třeba používat speciální mléčné formule se sníženým obsahem laktózy low lactose (nabízí např. Nutrilon nebo Sunar). Klasická mléka s kravskou bílkovinou se do jejich stravy zcela jistě nehodí, stejně jako sójové preparáty s rostlinnou bílkovinou, které by mohly způsobit rozvoj alergie na sóju (lze je použít až od tří let, kdy už je imunitní systém dítěte vyzrálejší). 

U starších dětí se množství mléčných výrobků v jídelníčku odvíjí od aktivity jejich enzymu laktázy. V žádném případě by nemělo docházet k úplnému vyřazení mléčných výrobků a to ani v případě, že nelze aktivitu laktázy ve střevech změřit – ani zdaleka totiž nemusí být nulová.

Konzumaci neupraveného mléka je obvykle doporučeno se vyhnout. Lépe snášeny bývají kysaná mléka a jogurty. Velkou chybou by bylo zakazovat malému pacientovi máslo a tvrdé sýry. Obojí bývá tráveno bez problémů a jde tedy o důležitý zdroj vápníku a dalších prospěšných látek.

Diagnostika: 

  • Klinické potíže, hlavní je přesně zaznamenávat, co dítě jí, nejlépe po dobu 4 týdnů. Vytiskněte si a vyplňujte následující tabulku: 
https://www.proalergiky.cz/download/Tabulka-pro-evidenci-stravy_ProAlergiky.cz.pdf
  • Eliminační dieta – vyřazení podezřelých potravin, nejméně na dva týdny; potvrdíme/vyloučíme podle zlepšení projevů alergie, přesný postup eliminační diety najdete na: 
https://www.proalergiky.cz/alergie/clanek/eliminacni-diety-pro-zjisteni-potravinoveho-alergenu
  • Alergologické vyšetření – není zcela průkazné, často vychází pozitivně kvůli součastně probíhajícímu nachlazení nebo špatně provedenému testu. Lépe je se vždy řídit dle potíží/zlepšení po vyřazení/znovuzavedení potraviny.  
  • Kožní testy, vyšetření specifických IgE a provokační testy, dvojitě slepý placebem kontrolovaný test (nevíme, zda zrovna potravinu jíme nebo ne) – dělají specialisté

Léčba:

  • Naprosté vynechání potraviny z jídelníčku, tzv. léčebná dieta (u kojenců dodržujeme po dobu 6-18 měsíců a potom zkusíme opět potravinu zavádět)
  • Farmakoterapie – mírnění potíží – antihistaminika, při riziku anafylaktické reakce mít u sebe vždy  balíček léků s Epipenem, u silných alergiků (hlavně když trpí zkříženými alergiemi) se doporučuje speciální antialergická léčba (kromoglykát).
  • Hyposenzibilizace – tedy vystavování dítěte malým dávkám alergenu (podávat trošku dané potraviny a čekat, že si tělo “zvykne”) – se NEDOPORUČUJE! NEMÁ SMYSL!!

Prevence:

  • Výhradní kojení nejméně do 4-6 měsíců věku dítěte
  • Pokud nelze kojit – podávat HA (hypoalergenní) mléka, bez současného podávání příkrmů či kravského mléka!
  • Lepek zavádět od 6. měsíce 
  • Příkrmy zavádět nejdříve od 4. měsíce a nejpozději do 6. měsíce věku
  • Podávat probiotika

O autorce

MUDr. Tereza Sochorcová

Tento blog jsem si založila, aby sloužil jako zdroj informací pro všechny, které zajímá dětské zdraví a jeho prevence. Pediatrie je mou vášní a jako maminka dvou chlapečků dětskými tématy žiji dnes a denně. A nejen tím. Miluji zdravý životní styl, takže zde najdete i zdravé recepty a tipy na kvalitní zdroje surovin nebo péči o tělo. Ve své praxi i životě se řídím tím, že prevence stojí na prvním místě.

Odběr novinek

Nechte si zasílat nejlepší a nejnovější články z blogu.

Newsletter
Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů

Často kladené otázky

Související otázky k článku.

Připojte se k nám na Facebooku

Komentáře

Zanechte první komentář

Podobné články

Dětská kůže – v čem je jiná?

Dětská kůže je citlivá a péče o ni má svá specifika. V tomto článku se na ně zaměřím. Nejprve se podíváme na to, jaké funkce…...

MUDr. Tereza Sochorcová
detska kuze