0 - 10 let 11 -18 let

ONEMOCNĚNÍ PŘENÁŠENÁ KLÍŠŤATY

Na každém místě planety se můžeme nakazit různými infekčními nemocemi, které na člověka přenášejí členovci. V Evropě, a tudíž i u nás v ČR, je vektorem nákazy nejčastěji klíště. Klíšťata se nejčastěji drží ve vlhých lesích s hustými keři či na loukách, zdržují se většinou do výšky 1000 m. n. m. Klíšťata se živí sáním krve savců, plazů a ptáků. Přičemž krev sají pouze samičky. Vývojový cyklus klíštěte je dlouhodobý a v našich zeměpisných šířkách trvá 2-3 roky. Díky tomu se klíště stává uchovávatelem nákaz v přírodě, protože všechna tři stadia jsou schopna přenosu rozličných patogenů. Sáním krve se děje přenos infekce. 

Člověk se nakazí zcela náhodně po přisátí klíštěte a pro původce onemocnění je slepou uličkou – mezi lidmi se onemocnění šířit nemohou. V České republice se můžeme od klíšťat nakazit klíšťovou meningoencefalitidou(KME) a lymeskou borreliózou. Tyto dvě nemoci si probereme podrobněji. 

Klíšťová meningoencefalitida (KME)

Je to infekční virové onemocnění, které postihuje mozek a mozkové obaly (často se potkáme s označením “záněť mozkových blan”). Tento RNA virus ze skupiny Flaviviridae na nás přenese infikované (nemocné) klíště (Ixodes ricinus), či se velmi vzácně můžeme nakazit alimentární cestou – tedy vypitím infikovaného nepasterizovaného mléka (od nemocného zvířete) či nedostatečně upraveného kozího či ovčího sýra (tyto nákazy mívají ale lehčí průběh).

 

Rezervoárem infekce jsou nejčastěji hlodavci, ale také vysoká zvěř, kozy, ovce, krávy. Infekce má charakteristický ohniskový výskyt – existují regiony s vysokým rizikem nákazy (Jižní Čechy, Vysočina, Polabí, Podyjí).

Inkubačni doba je 7-14 dní a infekce probíhá ve dvou stádiich. Může se stát, že se onemocnění projeví jen lehkými příznaky nebo ho ani nepoznáme. Závisí na tom, jak “silný” máme imunitní systém. Dle jeho “práce” se potom tíže onemocnění u jednotlivých lidí liší. 

  • I. stadium – nastane po uplynutí ink.doby (za 7-14 dní od přisátí klíštěte). Projeví se podobně jako chřipka – zvýšenou teplotou, únavou, bolestí svalů a kloubů, lehkou bolestí hlavy.
  • u části nemocných se infekce dále “nerozvíjí”- má tzv. abortivní průběh. Imunitní systém člověka se s infekcí popere a vytvoří se protilátky, které nás ochrání před další možnou nákazou (na stejném principu nás chrání očkování – naše tělo už má nachystané protilátky potřebné pro boj s infekcí)
  • Pokud infekce progreduje, následuje asymptomatický interval(cítíme se zcela zdraví) trvající cca týden a posléze dochází k druhé fázi KME postižení centrální nervové soustavy. Klinické příznaky druhé fáze KME jsou vždy závažné, patří mezi ně: silná neustupující bolest hlavy, nereagující na běžné léky proti bolesti (Paralen, Ibalgin, Brufen), světloplachost, fonofobie, zvracení obloukem, vysoká horečka (nad 38 °C), ztuhlost šíjových svalů, závratě, pocity na omdlení. V nejzávažnějších případech dochází k rozvoji poruchy vědomí – od spavosti až po kóma. Mohou se objevit i další neurologické projevy zánětu CNS: obrny hlavových nervů, končetin, epileptické záchvaty, srdeční arytmie a další. Někdy projevy onemocněni přetvávají dlouhé měsíce až roky – typicky se jedná o bolesti hlavy, poruchy spánku, hrubý třes rukou, obrny končetin, sekundární epilepsie, poruchy soustředění a paměti.U starších lidí je projev vždy závažnější. Důležité je proto očkovat jak děti, tak starší osoby!!!

Cílená léčba KME neexistuje, terapie je symptomatická, podpůrná, zahrnuje prevenci a léčbu otoku mozku, analgetika (léky proti bolesti). Někdy je nutná podpora dechu. 

NUTNÁ je proto především PREVENCE nákazy!!! 

  • Očkování – měli by se očkovat všichni lidé, kteří žijí v rizikových oblastech či ti, kteří často chodí do přírody, sportují, pracují v lese, rybaří. Očkuje se 3 dávkami, první přeočkování je nutné po 3 letech, poté vždy po 5 letech. Většina zdravotních pojišťoven na toto dobrovolné očkování přispívá – je to jediná spolehlivá ochrana před onemocněním!!
  • Nespecifická prevence – vhodné oblečení, pevná obuv. Důležité je i použití repelentů a prohlídka těla po návratu z přírody. Klíště několik hodin „chodí“ po kůži, než se přisaje. Správná technika a včasné vytažení přisátého klíštěte

Lymeská borrelióza

Je to nejčastější infekce přenášená klíšťaty v ČR. Původcem onemocnění je bakterie Borrelia burgdorferi – v ČR jsou to poddruhy Borrelia garini (postihuje především nervovou soustavu), Borrelia afzeli (kožní postižení) a Borrelia burgdorferi sensu stricto (kloubní postižení). Rezervoárovými zvířaty borrelii jsou zejména hlodavci, ptáci, veverky, potkani. Člověk se nakazí náhodně po přisátí infikovaného klíštěte. 

Borrelie migrují do sacího ústrojí klíštěte až v momentě přisátí, k přestupu bakterií do kůže tak dochází až po několika hodinách(často se uvádí až 24 hod), včasným a správným vytažením klíštěte je možné nákaze předejít. Riziko infekce se zvyšuje s délkou sání.

Nutné je odstranit sací ústrojí (hlavičku) klíštěte. Pokud zůstanou přichyceny nožičky, zadeček, nevadí to.  

Klinické projevy onemocnění jsou různé. Onemocnění se nemusí projevit vůbec nebo je průběh různě závažný. Inkubační doba (doba od nákazy po první projevy onemocnění) je 2-30 dní, ale může být i několik měsíců. 

Nejtypičtějším projevem borreliózy je tzv. “erythema migrans” – na kůži se objeví červená skrvna s blednoucím středem v místě přisátí klíštěte, skrvna se postupně zvětšuje. Těchto skvrn může být po těle více – jak se infekce šíří krví. Po objevení erythema migrans je doporučováno co nejdř

íve zahájit ATB léčbu, nemá význam odebírat krev na vyšetření specifických antiborreliových protilátek – protilátky se ještě nestačily vytvořit, takže ani probíhající onemocnění z krve zatím neodhalíme!!!! Protilátky se začnou tvořit nejdříve 2 týdny po nákaze. 

Pro lékaře je tedy nejdůležitější vědět, zda mělo dítě v posledních týdnech klíště, zda má na těle erythema migrans či jaké další příznaky má. Častým příznakem je silná bolest hlavy, horečka, bolesti svalů, třesavka, bolest kloubů (hlavně kolen), celková únava. V pozdějším stádiu onemocnění (po několika týdnech bez léčby) se mohou vyskytnout další projevy – postižení nervového a kardiovaskulárního systému. Pro kloubní formu borreliózy jsou typické opakované otoky kloubů (především velkých – ramenní, kolenní,…), bolest, začervenání. 

Pokud se dělá serologické vyšetření a vyjde pozitivně, není nutné panikařit. Pozitivita protilátek automaticky neznamená onemocnění, a není sama o sobě důvodem k léčbě ani opakovaným kontrolám. Důležitý je vždy klinický obraz!!! Jak se dítě cítí. Ne čísla z laboratoře. Indikace a interpretace serologických nálezů (vyšetření krve) náleží vždy do rukou specialistů. Lymeskou borreliózou můžeme onemocnět opakovaně – nezanechává po sobě protilátky, které by nás dlouhodobě chránili. 

Ale v případě toho onemocnění se nemusíme bát – léčba existuje. Důležité je ji nasadit včas. 

Léčba borreliózy spočívá v podávání antibiotik, jejich typ závisí na formě onemocnění a délce jeho trvání (nejčastěji se podává penicilin). Léky se zpravidla užívají 14 dní. 

Podávat antibiotika preventivně se nedoporučuje, po svém lékaři je tudíž nepožadujte. 

Prevence borreliózy:

  • bohužel neexistuje vakcína proti lymeské borrelióze
  • Důležité je vhodné oblečení a obud do přírody, používání repelentů a především VČASNÉ VYTAŽENÍ KLÍŠTĚTE. Když najdete přisáté klíště, uchopte ho pinzetou a vytáhněte. Neotáčejte jím. Nepotírejte olejem. Ranku umyjte mýdlem a vodou a postříkejte volně prodejným dezinfekčním prostředkem.
  • Pokud Vaše dítě mělo klístě, další týdny sledujte pečlivě místo přisátí! Pokud se objeví některé z uvedených příznaků, navštivte praktického lékaře:)

Lymeské borreliózy není nutné se bát, i když se o ní často mluví. Měli bychom se spíše zaměřit na prevenci KME – očkováním, neexistuje na ni totiž cílená léčba!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *