Afektivní záchvaty
0 - 10 let

AFEKTIVNÍ ZÁCHVATY

Maminky, jistě část z vás tento záchvat u svého dítka někdy zažila. Záchvaty vypadají často velmi dramaticky a rodiče jsou velmi vyděšení, zvlášť i první ataky. 

Co to tedy afektivní záchvaty jsou?

Afektivní záchvaty patří mezi neepileptické záchvaty, jde o nezávažný záchvat, což ovšem tak na prvním pohled nevypadá. 

Jak časté jsou AZ?

Procentuální výskyt AZ u dětí v populaci není přesně znám, publikované odhady značně kolísají (0,1–27 %). Pravděpodobně se v různých podobách vyskytují až u 5 % všech dětí. Obvykle se objevují mezi 6. měsícem a 4 lety, vzácně mohou být už i u novorozenců, s věkem naštěstí jejich výskyt klesá. Větší děti už AZ netrpí vůbec. Říkáme, že jsou “samoúzdravné”

Příčina vzniku AZ u dětí není jasná. Jde o mimovolní projev, vegetativní nervová soustava u dětí ještě nepracuje tak “dokonale”. Můžu vás uklidnit tím, že se rozhodně nejedná o projev abnormálního psychického vývoje či porušených rodinných vztahů. 

Rozeznáváme 2 typy AZ: trvání ataky je od několika vteřin po 1-2 minuty

  • Cyanotické záchvaty 

Vznik tohoto záchvatového projevu je provokován negativním vjemem (drobné poranění, úlek, “nesouhlas” s příkazem rodiče). Typický je asi 10–15 vteřinový intenzivní křik, po kterém následuje pauza v dýchání, kdy může dítě až promodrat, má vyděšený výraz a je jako “hadrová panenka”. 

Některé děti upadají až do krátkého bezvědomí. Po záchvatu následuje typicky fáze útlumu. 

  • Palidní záchvaty 

Typickým vyvolávajícím faktorem palidních záchvatů je bolest při náhodném poranění nebo úlek (stejně jako cyanotické záchvaty). Na rozdíl od cyanotických záchvatů velmi často nenásleduje pláč, dítě zbledne, ztrácí vědomí a často následuje sesunutí na zem.

Tyto záchvaty jsou jasně vyvolány podrážděním bloudivého nervu (nervus vagus). 

Diagnostika 

Diagnózu afektivních záchvatů stanovujeme v typických případech na základě podrobného popisu události. U palidních záchvatů je doporučováno doplnění kardiologického vyšetření (EKG, ECHO) k vyloučení problému se srdíčkem. 

Terapie AZ 

Důležité je, aby byli rodiče seznámeni s tím, co vlastně AZ je. 

Mnoho rodičů si osvojí provedení jednoduchých manévrů, které rychle fungují– např. foukání do nosu, sprchování studenou vodou, pokropení obličeje dítěte vodou či hlasité okřiknutí. 

Mezi tím ale doporučuji zajistit okolí dítěte tak, aby nedošlo k jeho poranění. Myslím tím uložit dítě na zem– případně do stabilizované polohy na boku, v této poloze by mělo dítě zůstat do skončení záchvatu. Z pohledu rodičů jde o dramatickou situaci, která svádí k použití někdy i poměrně drastických opatření (vytahování jazyka, masáž srdce). Doporučuje se proto změřit si čas trvání bezvědomí – většinu takto poučených rodičů uklidní zjištění, že je velmi krátké a nemůže tak ohrozit zdraví dítěte.

V některých studiích se uvádí i dobrý efekt podávání železa. Což je samozřejmě účinnější u dětí, které trpí tzv. sideropenii, tedy nedostatkem železa v krvi. Pokud nemáte vyšetřeno, jak na tom Vaše dítko s hladinou železa je, tak bych sama preparáty železa nezaváděla (zvláště u dětí, které trpí na zácpu, tu preparáty železa velmi výrazně zhoršují)!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *